Štěňata


 

Vrh "G" - * 1. 2. 2011

Rodokmen štěňátek


barva šňůrky
indication

pohlaví
sex

porodní váha
weight at birth

barva srsti
colour coat

jméno
name

rezervace
booking


černá/black
pes/M 570 g černá/black GELERT Bechlín (CZ)

oranžová/orange
fena/F 570 g plavá/blonde GIRASOLE Znojemsko (CZ)

fialová/violet
fena/F 470 g žíhaná/brindle GIANNA Brno (CZ)

šedá/grey
pes/M 490 g žíhaná/brindle GARD Mladá Boleslav (CZ)

hnědá/brown
pes/M 395 g žíhaná/brindle GIUSEPPE Milešovice (CZ)

sv.modrá/blue lights
pes/M 510 g žíhaná/brindle GIACOMMO Prostějovsko (CZ)

zelená/green
pes/M 470 g žíhaná/brindle GREGORY (SK)

červená/red
fena/F 515 g písková/sand GRANDE DAME Spytihněv (CZ)

žlutá/yellow
fena/F 535 g žíhaná/brindle GIGA Bratislava (SK)

růžová/pink
fena/F 385 g plavá/blonde GUAPA Bulhary (CZ)

modrá/blue
pes/M 590 g žíhaná/brindle GRINGO Komárno (SK)

béžová/beige
pes/M 390 g písková/sand GRAHAM Praha (CZ)



 

Narození

Ženicha pro Vivušku jsme vždy vybírali dlouho a s rozvahou. Když dvakrát nezabřezla, přestože se jí kluci líbili a krytí bylo vždy v pořádku, vyhodila jsem si z hlavy dlouhou a náročnou cestu za dalším plavým pejskem, který by přicházel v úvahu.

Jednoho dne mi padl do oka Xabat Greirish - šedě žíhaný pes majitelky Petry Kappelové.
Petra souhlasila a já jsem se s Vivou začátkem prosince vydala ku Praze, abychom mladého začátečníka vyzkoušeli. Xabat, kterému doma říkají Bart nám ale bravurně "vytřel zrak". Venku byla pořádná zima a sněhu skoro po kolena. Oblékly jsme se s Petrou jako na horskou túru a s troškou nejistoty, co bude, pustili Vivu a Barta k sobě. Bylo to jako na přehlídce - pár elegantních koleček, trošku mazlení - aby se neřeklo. Než jsme se nadály, byla "ruka v rukávě".
Nedočkavá a zvědavá, jak to tentokrát dopadlo, jsem počítala dny, než budeme moci jet s Vivou na sono. Dokonce jsem jela ještě o den dřív, než jsem měla v plánu. Po cestě na kliniku se do mne začala vkrádat nepříjemná nervozita. Vivušce se do ordinace moc nechtělo, ale paní doktorka byla milá a přístroj kvalitní. Koukla jsem na obrazovku, viděla ty známé černé tečky a čekala na verdikt. "No štěňátka tam jsou, jedna, dvě, tři, čtyři.." - "Už mi víc neříkejte, mám velkou radost, to stačí" - byla moje reakce. Že by předtucha? Za pár dnů pak začalo pomalu růst bříško, chuť k jídlu přibyla a také my jsme se pomalu začali připravovat na porod.
Postavili jsme porodní bednu, vyzkoušel ji Erich i babička Eržika. Vivušce se bedna moc nelíbila. Týden před porodem přestala žrát. Bylo to pro mne hodně deprimující, když jsem věděla, že štěňátka v břiše musí mít svůj přísun a ona se nechá za celý den přemluvit k pár piškotům, dvěma vařeným vajíčkům, troše šunky, V posledních dnech už se jí nechtělo ani ven. Na procházce šla za mnou v zákrytu a netvářila se nadšeně. Její bříško bylo jako by k ní ani nepatřilo. V neděli večer začala vydýchávat, měla oteklé nohy a každou chvilku chtěla ven. Běhala jsem ukázněně s ní celou noc s baterkou a ručníkem. Ale ona se vždy jen na dvorku otočila, nanejvýš udělala loužičku a rychle zpět. Dokonce už dobrovolně ležela v porodní bedně. Celý den pak prospala a večer začalo to stejné. Na dvorek, domů, na dvorek, domů. Kolem desáté začala po dvorku víc pochodovat - tam a zpět a zas tam. To už jsem viděla, že se porod blíží.
Svoje první štěňátko - černého pejska, porodila ukázněně doma v bedně, bylo dvacet minut po půlnoci. Chovala se klidně a pejska opečovávala. Po důkladném otření, desinfekci pupíku, zvážení, označení a zapsání všech údajů jsem mu dala jméno Gelert podle vlkodava z legendy. Pak jsem zavolala Katce, s kterou jsem byla domluvená, že mi pomůže a něco se přiučí pro své budoucí odchovy. No byla to pro ni opravdu škola!
Katka to má k nám kus cesty - než dorazila, přišla na svět ještě plavá fenečka Girasole - slunečnice. Katka se hned zapojila do práce, je rychlá a praktická a moc mi pomáhala. Byla jsem docela unavená z předešlé probdělé noci a tušila jsem, že si na spánek budu muset ještě počkat.
Černá fenečka Gianna a žíhaný Gard přišli na svět s odstupem 50 minut. V šest ráno další pejsek - Giuseppe - Pepa. Žíhaný Giacommo - Kuba se sice rodil nožičkama napřed, ale jen se nadechl, už byl živý jako rybka a šmejdil po bedně k mámině bříšku takovou rychlostí, že si hned vysloužil i přezdívku na G - Grázlík.
A bylo ráno.
Když vstal David, podivil se té živé nadílce. A to ještě nevěděl, že z údivu nevyjde celý den. Vivuška měla dlouhou pauzu, ale její bříško ještě vůbec nevypadalo jako prázdné. A taky nebylo, protože v půl dvanácté přišel na svět další žíhaný pejsek Gregory - sedmé štěňátko v pořadí.
"Samí kluci, kde je naše žíhaná holčička" - smutnila Katka. "Holky se vždycky dlouho strojí, říká se" - utěšovala jsem ji. A opravdu po dvanácté přišla na tento svět žíhaná fenečka, pro kterou vybrala Katka jméno Grande Dame. Se jmény byla vůbec legrace.
Ale porod ještě stále nekončil, Vivuška dostávala průběžně piškoty a vodu. Taky jí chutnalo kafe s mlíkem a samozřejmě už byla hodně unavená. V půl čtvrté se narodila další fenečka - žíhaná Giga a zakrátko po ní další holka - tentokrát plavá. David pro ni našel jména Guapa - což znamená pěkná. Vivuška se šla vyvenčit a tak jsem měla možnost jí pořádně prohmatat bříško - stále jsem měla pocit, že tam ještě jsou štěňátka. Vivuška zase něco snědla a usnula. Nedalo mi to klid a volala jsem panu doktorovi. "Nejlépe, když hned přijedete na sono", řekl ... A tak Katka hlídala 10 novorozených štěňátek a mně David vezl s Vivuškou do Mikulova.
Pan doktor Jorda s kolegyněmi nejdřív Vivu prohmátli, pak koukli na sono a našli jedno živé štěně. Vivuška dostala glukózu a oxytocin a čekali jsme, ale ke stahům nedošlo a štěňátko se nepohnulo z místa. A tak nezbylo, než se rozhodnout pro císařský řez. Bylo potřeba se rozhodnout rychle, ale můj strach byl obrovský. Před krátkou dobou jsme po operaci přišli o naši Joy, která nám všude chybí a tak mi pomyšlení na další operaci nahánělo hrůzu. Ale nebyla jiná možnost ... A pak čekání, až nám zavolají, že si můžeme pro Vivušku přijet. Bylo to nekonečné ...
Jaké pak bylo naše překvapení, když po operaci jsme kromě už napůl probuzené maminy dostali v pelíšku ještě 3 štěňátka. Doma ani Katka nevěřila svým očím. Byli to pejsci, jeden plavý (dostal jméno Goro) a dva žíhaní (Gringo a Graham). Bohužel plavý pejsek nezůstal na tomto světě dlouho. Byl to ten, co zablokoval porodní cesty a byl přidušený. Pocit beznaděje a bezmoci nás všechny zasáhl, ale bylo třeba postarat se o Vivušku i štěňátka.
A tak konec dobrý, všechno dobré. Vivuška je vzorná máma, stará se o svých dvanáct potomků a velmi si je hlídá. Konečně začala jíst, takže ji krmíme, jak často je ochotná něco spolknout.
Má dost mléka, ale i tak mimiška přikrmujeme, abychom jí odlehčili.



Fotky z prvního dne jsou zde.

Xabat Greirish
(Mascott´s My Santana x Greirish Uppish)
E Viva Eržika Mezi kamarády
(Finn-Icebear von Wilar x Fergie Surycan)


Štěňata:
Gelert - M
Girasole - F
Gianna - F
Gard - M
Giuseppe - M
Giacommo - M
Gregory - M
Grande Dame - F
Giga - F
Guapa - F
+ Goro - M
Gringo - M
Graham - M

 


 

 

© David Valášek 2003-5
© KsSi 2006-2012